Chystáme se do školky

CHYSTÁME SE DO ŠKOLKY

Vaše dítě dospělo do věku, ve kterém může začít navštěvovat mateřskou školu. Jistě si v této souvislosti kladete řadu otázek, a proto jsme se rozhodli připravit pro Vás několik informací, které Vám umožní lepší orientaci v novém prostředí. Většina z toho, co bude dále řečeno, nepochybně víte a znáte, ale protože nám dospělým je již cizí pohled na svět dětskýma očima, pokusíme se Vám poodhalit, jak přechod z rodiny do mateřské školy vnímají děti.

POPRVÉ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
Tihle kluci a holčičky jsou vlastně ještě docela malí, sotva přestali být batolaty. Tři svíčky narozeninového dortu sfoukli teprve nedávno, a mámu, její vlídná slova a ruce ochotné se vším pomoci, pořád moc potřebují. Nástup do mateřské školy je pro ně velký den, a to nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče. Někdy bývá dokonce nástup do mateřské školy pro rodiče těžší než pro jejich děti. Aby byl pro vás co nejsnazší, připravte se na něj! Povídejte si spolu o školce, o všem co tady děti čeká. Aby se těšily na nové kamarády a hračky, ale také pohádky, divadlo a hry. Zajděte spolu nakoupit potřebné věci (bačkůrky, holínky, pláštěnku apod.). Přijďte se podívat k nám na zahradu, aby si nastupující předškoláček zvykal na nové prostředí, aby pro něho při nástupu už nebylo cizí, na paní učitelky i na chování dětí. Některé citlivější děti nejsou zvyklé na některé hlučnější projevy přátelství a radosti v kolektivu dětí. Ale i proto do školky chodí, aby si postupně zvykaly na různorodé chování svých vrstevníků, protože každé dítě je jiné a ve stejných situacích reaguje jinak a tím se děti vzájemně připravují na svůj budoucí život.
Doposud bylo vaše dítě zvyklé, že vše dění okolo něho se přizpůsobuje jeho potřebám, že ráno spí tak dlouho, jak potřebuje, jí, odpočívá a hraje si tak, jak mu to vyhovuje, a hlavně je tam vždy maminka, která se vším pomůže, nebo dokonce za něho udělá, stará se pouze o něho, maximálně ještě o jednoho až dva další sourozence. A tady je najednou dvacet dětí a jenom jedna paní učitelka a všechny děti si přejí, aby se denní režim přizpůsobil jejich potřebám a zvykům, což samozřejmě při takovém počtu dětí není možné. Proto je pro vás nejlepší, když domácí režim přizpůsobíte alespoň trošku tomu ve školce. Například dětem pomozte zvyknout si na podobný jídelníček. Když ve školce dostávají k jídlu něco jiného než doma, je pro ně zvykání o to těžší a někdy bývají kvůli tomu celý den hladové. I když po obědě nespí, dávejte je alespoň na chvilku odpočinout a hlavně je veďte k co největší samostatnosti, aby nebyly tolik závislé na pomoci paní učitelek. Vaše děti dokážou zvládnout samy víc, než si myslíte.
Poprvé do školy. Nevadí, že zatím jen do mateřské, stejně je to slavnostní chvíle. Někdo jde statečně, jiný se strachem a pláčem, ale většinou se těší. Přesto, když se mají najednou odloučit od maminky, se kterou byly skoro celý svůj tříletý život… Co teď? Hlavně maminky zadržte vlastní slzy, rozlučte se, rychle poslední pusu ještě před dveřmi třídy a do třídy vstupujte už rozloučeni, neprodlužujte to a honem zavřít dveře. Čím kratší loučení, tím lépe pro všechny. Děti se časem uklidní, vždyť je kolem nich tolik lákavých hraček. Nerozhodné postávání u dveří jim nepomůže. Pokud děti ranní loučení s maminkou těžko snášejí, je dobré, pokud je zpočátku, než si zvyknou, vodí ráno někdo jiný z rodiny (tatínek, babička, dědeček, …). U nejmenších dětí by počáteční adaptace ve školce měla probíhat postupně a pozvolna. První dny by měly chodit jen na dvě hodiny a postupně podle potřeb dítěte čas prodlužovat. Spaní ve školce je pro dítě vhodné, až když má počáteční adaptaci plně zvládnutou bez slziček a stýskání. Proto na první týdny ve školce zapojte všechny členy rodiny, kteří mohou dítě vyzvedávat přes den podle jeho potřeb. Zvláště maminky na mateřské dovolené se musí připravit na to, že tříleté děti nerozumí tomu, proč mají být ve školce, když jejich maminka je s bratříčkem nebo sestřičkou doma.
Dvacet capartů, nebo také čtyřicet párů bot na šněrování, kšandy s přezkami, plno knoflíků, prstové rukavičky, u kterých prstíky ne a ne vlézt do správného domečku, a k tomu jedna dvě učitelky. Ti tříletí si většinou ještě neumějí zavázat boty, proč jim tedy raději nekoupit nazouvací nebo se suchým zipem, které snadněji obují, a palčáčky. Místo šlí dát kalhoty do pasu na gumu. A určitě bačkůrky, které si umí sami nazout (bez složitých přezek). Protože jinak budou stále závislí na pomoci paní učitelky a stále čekat až na ně přijde řada. Jen si představte chumel dětí, kterým je třeba pomáhat při oblékání na vycházku, po spaní, po použití záchodu. A samozřejmě také při jídle. Některé děti jsou z domova zvyklé na krmení. Tak i ve školce čekají, až je nakrmíme. Ale než obejdeme všechny děti, je jídlo studené. Maminky by je měly naučit samostatně se najíst. Tříleté děti by si také měly umět navléknout triko přes hlavu, obléknout kalhoty i ponožky, poznat, na kterou nohu jaká bota patří. Děti jsou na sebe velmi pyšné, když něco dokážou zvládnout samy bez naší pomoci, a více věří samy sobě a svým schopnostem. A taky nám pak zbývá více času na hraní a běhání venku.
První školní den v mateřské škole se blíží. Jaký bude? To záleží i na vás, na rodičích. Budete-li na něj ode dneška své děti připravovat, věříme, že se vašim dětem bude v mateřské škole líbit.

     

JAK PŘIPRAVIT DÍTĚ NA VSTUP DO MATEŘSKÉ
ŠKOLY

Každé z dětí prožívá nástup do mateřské školy jinak. Pro některé je bezproblémový a pro některé je těžký. Záleží nejen na vrozených dispozicích dítěte, ale i na tom, v jakém prostředí žije (jestli je jedináček, nebo jestli bydlí v domácnosti i širší rodina, jestli hodně cestujete, či k vám chodí hodně návštěv apod.), a také na tom, jak je dítě na nástup do mateřské školy zralé a připravené. V tom může každý rodič svým dětem výrazně pomoci.

V ČEM DĚTI PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLKY PODPOROVAT:

1) Dítě by se mělo umět domluvit jak s učitelkou, tak s ostatními dětmi. Bez potřebné komunikace je nástup do školky velmi těžký. Dítě není schopno říci, co potřebuje, čímž je ztíženo uspokojování jeho potřeb. Nedokáže se domluvit s vrstevníky, takže si nedokáže vytvářet nové kamarádské vztahy a účastnit se her.
Jak pomoci: hodně na dítě mluvte, stále mu vysvětlujte vše, co se děje okolo něho, zpívejte mu, prohlížejte si s ním obrázky a povídejte si, co na nich vidíte. Výborná jsou i dětská říkadla spojená s hrou („Paci, paci, pacičky“ apod.). Nereagujte, pokud si dítě o něco říká pouze ukazováním či pro ostatní nesrozumitelnými zvuky, veďte ho k tomu, aby se snažilo použít správné slovo.

2) Dítě by mělo být schopno se po dobu pobytu ve školce odloučit od svých nejbližších. Je to největším problémem, se kterým se musí každé dítě při nástupu do školky vyrovnat. Pokud dítě není v tomto směru dostatečně zralé, je pro něho odloučení od nejbližších velkým traumatem a nic z toho, co získá ve školce, mu nevynahradí prožité trauma. Jsou děti, které to dokáží již ve velmi raném věku, jiné jsou schopné se odloučit od rodičů až mnohem později.
Jak pomoci: Připravovat na odloučení můžete dítě například pobytem u prarodičů, tety, dobré kamarádky. Odloučení by mělo probíhat i v jiném prostředí než v tom domácím, tzn. že dítě bude u babičky bez vás. Čím více pozitivních zážitků s tímto krátkým odloučením bude mít dítě spojené, tím lépe si zapamatuje, že po odloučení přichází shledání a že se vrátíte. Minimalizujete tím stres z odloučení. Berte dítě do prostředí, kde je hodně dětí a kde je hluk, aby si zvykalo na projevy většího dětského kolektivu. Např. do bazénu, na dětská vystoupení, na hřiště, do dětských koutků apod.

3) Dítě by mělo mít základní sebeobslužné a hygienické návyky. Mělo by si samo umět dojít na záchod, umýt si ruce, převléknout se, obout se, najíst se (během jídla by mělo vydržet sedět bez odbíhání), uklidit si po sobě.
Jak pomoci: veďte dítě k co největší samostatnosti a nezávislosti. Celý život se vám to bude vracet pouze v dobrém. Dítě nebude vystrašené, kdykoliv nebudete nablízku, protože bude vědět, že si umí poradit a že to zvládne samo, zbude vám spolu čas na mnoho příjemnějších věcí. Snažte se nedělat za dítě to, co může zvládnout samo. Samo o sobě bude mít pak vyšší mínění a bude sebevědomější. Chvalte dítě, když se mu něco podaří, povzbuzujte ho, když mu něco nejde, ale i jasně odmítněte nevhodné chování a vysvětlete proč. Nereagujte, pokud si něco vymáhá pláčem nebo vztekem. Při nácviku hygienických návyků a oblékání pomáhejte dětem jednoduchými pokyny např.: Sundej si tepláčky. Ukliď si boty. Nejdřív si ruce namydli a pak je umyj vodou apod. Pořiďte dětem oblečení, které si umí samy obléknout, a boty (bačkůrky), které si umí samy nazout.

4) Dítě by mělo být schopno se alespoň chvilku v klidu soustředit. Ve školce probíhá výchovně vzdělávací proces, ve kterém jsou děti postupně připravovány na vstup do základní školy.
Jak pomoci: čtěte pohádky, prohlížejte knížky, stavte z kostek, z různých stavebnic, hrajte společenské hry apod.

Jak můžete ještě vašemu dítěti pomoci?
– seznamte děti se samostatným pohybem v přírodním prostředí, choďte na procházky. Omezte vození dětí v kočárcích, místo toho jezděte na tříkolkách, odrážedlech apod. Házejte si a kopejte s
míčem, běhejte, skákejte, …

– navykejte dítě na pravidelné rituály podobné režimu, který nastane, až bude chodit do školky. Snažte se dodržovat každý den s dítětem ve stejný čas ranní vstávání, pravidelný čas snídaně, svačiny a oběda (kdy doba jídla má své omezení a neprobíhá celé dopoledne). Učte dítě poznávat nové chutě, zařaďte do jídelníčku ovoce a zeleninu. Jinak se vám může stát, že dítě bude ve školce hladové, vy budete zbytečně platit stravné a pro dítě bude nástup do školky o to těžší.

– vytvořte rituál odpočívání po hlavním jídle, dopolední pobyt v MŠ je pro děti psychicky a fyzicky náročný, děti jsou vyčerpané, potřebují nabýt síly a regenerovat se. Jejich nervový systém ještě není natolik zralý, aby vydržel celý den bez odpočinku. Vyčerpané dítě je pak mnohem náchylnější k onemocněním. Vyčerpanost se u dětí tohoto věku většinou projevuje podrážděností, vztekem, pláčem, nervozitou, které mohou přejít v hyperaktivní projevy, kdy se nedokáže zklidnit.

– zaveďte i další rituály, jako je např. úklid hraček, úklid svých věcí apod.

– po přijetí dítěte do mateřské školy přijďte někdy navštívit zahradu mateřské školy. Dítě si postupně bude zvykat na prostředí mateřské školy, na radující se děti (které jsou někdy hlučné) i na paní učitelky.

– hodně spolu komunikujte, nejlépe, když si spolu vyprávíte, co vidíte na obrázku nebo okolo sebe. Prohlížejte si společně obrázek a dítě Vám samo vypráví, co na něm vidí, anebo alespoň odpovídá na Vaše otázky.

– veďte ho k co největší samostatnosti. Co dokáže zvládnout samo, nedělejte za něho.

– neptejte se dítěte, jestli chce do školky, nebo ne. Děti v tomto věku mění své názory během minut podle dané situace. Pokud je pro dítě náročné chodit do školky pět dnů v týdnu, prodlužte si třeba víkend o jeden den, ale dodržujte to pravidelně.

– loučení neprotahujte! Ujasněte si, jak se k pobytu svého dítěte ve školce stavíte Vy. Pokud máte obavy z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni, že dítě do školky chcete dát, tak jej tam nedávejte. Dítě velmi dobře vycítí váš strach, a pokud se Vy nezbavíte své úzkosti, nemůžete zbavit dítě jeho úzkosti. Případně se v rodině dohodněte, že dítě bude do školky vodit ten, kdo s tím má menší problém. Choďte do školky včas, aby převlékání do třídy a loučení proběhlo v klidu, bez emocí a neustálého napomínání typu „Dělej, nezdržuj“. Naposledy dítěti vysvětlete, kdy a kdo si dítě ten den vyzvedne. Nevysílejte na své uplakané dítě smutné pohledy, tím vše jen zhoršíte! Jen krátce vysvětlete – já musím do práce – ty do školky, až bude víkend, vše si vynahradíme a naplánujte společně s ním program. Loučení by mělo proběhnout před vstupem do třídy, včetně poslední pusy. V loučení už ve třídě nepokračujte!

– někdy se stane, že první dny a týdny ve školce proběhnou bez problémů. To ale ještě neznamená, že nemůže přijít plačtivé období. Po několika bezproblémových dnech, týdnech, či dokonce měsících se může stát, že dítě začne (zdánlivě bezdůvodně) plakat a odmítat školku, aniž by mu někdo ublížil, či se stalo něco zlomového. Došlo k tomu, že dítě si tuto nevratnou změnu uvědomilo dodatečně. Najednou přijde stesk, který však časem odejde zrovna tak nečekaně, jak přišel. To, že je změna emocí dětí v tomto věku náhlá a výrazná, je normální. V tento moment znovu přichází ke slovu adaptační plán a intenzivní komunikace mezi pedagogem, dítětem a rodičem.

 

ADAPTACE DÍTĚTE NA PROSTŘEDÍ MŠ

Začlenění dítěte do prostředí mateřské školy

Počátek docházky dítěte do mateřské školy je vždy významnou událostí týkající se celé rodiny dítěte. Tento důležitý okamžik je spojen s nejistotou všech zúčastněných spojenou s obavami, jak bude dítě tento přechod zvládat, jaké problémy se vyskytnou a zda se podaří tento náročný moment překonat bez výrazné újmy na dětské psychice. Nástup potomka do mateřské školy bývá v mnoha případech podceňovaný ve prospěch nástupu do školy základní. Avšak i vstup do školy mateřské je dosti závažnou změnou v životě malého dítěte, které bylo dosud zvyklé téměř výhradně na mateřskou náruč.

Adaptace dítěte do prostředí mateřské školy je dlouhodobou záležitostí a je spojena s určitými riziky na počátku docházky. Významným hlediskem určujícím úroveň přechodu dítěte do mateřské školy je jeho věk, zralost, způsobilost a připravenost pro vstup do mateřské školy. Dítě nastupující do mateřské školy vstupuje do cizího prostředí, kde zůstává bez přítomnosti rodičů po určitou část dne. Tato situace je pro ně zcela nová a porušení vazby matka – dítě je náročným zásahem do psychické rovnováhy každého dítěte. Ve spojení s příchodem do nového prostředí dochází ke vzniku zátěžové stresové situace charakterizované úzkostí a strachem z odloučení od matky, obavami z neznámého prostředí a velkého počtu neznámých osob, často dítě také reaguje na úzkostné chování matky. Vstup dítěte do mateřské školy je spojen se zásadní změnou jeho identity, dochází ke změně rolí na základě nových vztahů a v neposlední řadě se dítě setkává s odlišnými výchovnými postupy, než na jaké bylo v rodině zvyklé. Tuto změnu pociťují i rodiče dítěte, v jejichž postavení dochází také ke změnám, s nimiž se musí vypořádat.

V naší školce probíhá adaptace ve formě postupného prodlužování docházky, např. několik prvních dnů pouze dopolední docházka a nakonec i celodenní pobyt. Poznávat nové prostředí může dítě i za doprovodu rodiče, kdy se dítě za doprovodu rodiče seznamuje formou her s prostředím mateřské školy, s personálem a hlavně s dětmi a to pro usnadnění vstupu do MŠ. Dlouhodobě není tato varianta vhodná kvůli problematičtějšímu odloučení se dítěte od rodiče. Je ale třeba, aby rodiče zcela respektovali pokyny pedagogů a nenarušovali chod MŠ. Nástup dítěte není nutný ihned od 1. září (pokud se nejedná o povinně předškolní vzdělávání), kdy přijde nejvíce nových dětí do mateřské školy poprvé a není snadné ze strany učitelky se každému dítěti plně věnovat. Pokud máte možnost, odložte vstup do školky klidně na některý z dalších týdnů v září, či říjnu.

Přechod z „polodenní“ na „celodenní“ docházku může být pro některé děti zatěžkávací zkouškou. Je proto důležité dbát na správné načasování a přípravu pro tento přechod. Při podcenění přípravy se může pro dítě stát pobyt ve „školce“ traumatizujícím. Proto může rodič volit i dlouhodobé vyzvedávání po obědě, než usoudí, že je potomek připraven na další krok.

Jak usnadnit dítěti vstup do školky?

Na začátku docházky do mateřské školy je dítě konfrontováno s mnoha změnami, které mohou adaptaci na mateřskou školu výrazně ovlivnit. Dítě je v této chvíli v situaci, kdy ho čeká něco nového, neznámého, a i když neumí své obavy vyslovit a do školky se těší, nejistota v něm zůstává. Už v domácím prostředí můžete dítěti některými kroky výrazně pomoci v adaptaci na mateřskou školu. Chcete-li mu usnadnit vstup do MŠ, dodržujte i doma denní režim. Zaměřte se na hygienické a pracovní návyky – dítě udržuje čistotu, zvyká si používat toaletní papír a spláchnout, samostatně jí lžící, pije z hrníčku, učí se umývat a utřít ruce, samo si obléká jednoduché části oblečení, používá kapesník, umí si nazout boty a bačkory. Zvykejte děti poznat si své věci a ukládat je na své místo.

Podmínkou ulehčení vstupu dítěte do mateřské školy je postupné seznamování s novým prostředím, aby si dítě ujasnilo rozdíly mezi prostředím rodiny a mateřské školy. Zvykání si na školku je věc individuální. Některé dítě si zvykne na změny dříve, jiné později. První dny se seznamují s učitelkami, ostatními dětmi, hračkami, uspořádáním dne, stravovacími zvyklostmi, apod..

S čím se tedy dítě při vstupu do mateřské školy setkává?Co může způsobovat problémy?

Odloučení od rodičů

Odloučení je prvním a největším problémem, se kterým se musí každé dítě vyrovnat. Připravovat na odloučení můžete dítě například pobytem u prarodičů, tety, dobré kamarádky – to i přes noc. Čím více pozitivních zážitků s tímto krátkým odloučením bude mít dítě, tím lépe si zapamatuje, že po odloučení přichází shledání a že se vrátíte. Minimalizujete tím stres z odloučení.

Adaptace na nové prostředí, zejména kolektiv dětí

Dítě se začleňuje do kolektivu dětí, které nezná a tento kolektiv vrstevníků ho bude provázet celé jeho dětství. Dítěti můžete pomoci s hledáním kamaráda ze třídy už před vstupem do MŠ, nebude pro něho tudíž kolektiv dětí velkou neznámou, bude mít kamaráda, se kterým se snáze zabaví a o kterého se může opřít.

Stravování v mateřské škole

V MŠ je pestrá strava, složená ze zeleniny, ovoce, masa, ryb…

  • Zvykejte své děti na pestrou stravu.
  • Učte děti kousat ze čtvrtky nebo půl krajíce chleba, požvýkat a spolknout sousta.
  • Učte děti pít ze skleničky nebo hrnečku.
  • Nechávejte děti, ať si samy dávají do pusy – ať již lžičku, nebo chleba, housku aj.

Sebeobsluha

Bezproblémovému zařazení do běžného režimu mateřské školy pomůže, pokud dítě zvládá základní sebeobsluhu a pravidla (oblékání, svlékání, identifikace svého oblečení, obouvání bačkůrek i bot, pití z hrnečku, používání lžíce, při jídle sezení u stolku, chůzi po schodech a na kratší vzdálenosti, používání kapesníku – umět se vysmrkat). Dejte dětem prostor k oblékání a svlékání. Dopřejte jim volnější věci, se kterými bude lehčí manipulace. Nechejte je převlékat do pyžámek, tepláčků. Poukazujte na věci, které mají na sobě, snáze si zapamatují, které věci jsou jejich. Pomáhejte dětem s oblékáním jednoduchými pokyny např.:“Sundej si tepláčky“. „Ukliď si boty“. atd..

Procházky v MŠ

Seznamte děti se samostatným pohybem v přírodním prostředí, choďte na procházky, omezte vození dětí v kočárcích.

Hygiena v MŠ

Učte děti mýt si ruce, používat ručník, samostatně používat záchod – včas si dojít – pleny jsou nepřípustné, používat kapesník.

Odpočinek po obědě

Učte děti po hlavním jídle odpočívat, dopolední pobyt v MŠ je pro děti psychicky a fyzicky náročný, děti jsou vyčerpané, potřebují nabýt síly a regenerovat. Spánek působí pozitivně na imunitní systém člověka.. Děti v MŠ do spánku nenutíme. Děti, které neusnou odpočívají nebo je jim nabízen klidový program.

Jak se rozloučit? 

Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku, a nelžete mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout. Vymyslet si speciální rituál loučení. A nezapomeňte dítě vždy ujistit, že se pro něj vrátíte.Poměrně důležitou roli zde sehrává i úmluva rodiče s dítětem (konkrétně: dítě ví, kdo z rodičů jej vyzvedne a kdy). Nedodržení úmluvy o vyzvednutí dítěte v určenou dobu může dítě na delší dobu znejistět a zvrátit vykonaný pokrok.Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné.

Kousek domova

Mnoho dětí uklidní, když si mohou přinést něco svého – plyšáka, Vždy mějme však na paměti, že se hračka může rozbít, proto i dopředu s touto variantou počítejte a dejte dětem jenom takové hračky, kde tuto možnost připustíte.

Neslibujte odměny

Neslibujte dítěti, že když zůstane ve školce, koupíte mu třeba lízátko nebo zmrzlinu.

Nestrašte děti školkou.

Mnohdy rodiče používají výhrůžky typu: Zlobíš? Počkej, brzo půjdeš do školky. Tam tě naučí Pro paní učitelku je pak těžké vybudovat určitou pozici, že to není ten strašák, kterým se doma stále ohánějí.Pokud dítě vidí, že paní učitelka je mamince partnerem, že se na sebe při rozhovorech usmívají, přestane i pro něj být školka „nepřítelem“.

Netvařte se smutně a ustaraně

Vaše dítě pozoruje vaše reakce. Když vypadáte ustaraně, rozčíleně či provinile, bude se bát ještě víc. Rozlučte se s ním rychle, vesele a připomeňte mu, že si ho v předem domluvenou dobu vyzvednete.

Emocionální návrat 

Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská. Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také. Ve chvíli kdy rodič přivádí dítě do školky a ono je nejisté nebo dokonce pláče, je dobré okamžik rozloučení neprodlužovat ani neodkládat. Pokud slyšíte, že po Vašem odchodu dítě pláče, neběžte zpět do třídy. Když se vrátíte a začnete ho utěšovat, jeho trápení tím jen prodloužíte. Nechte to raději na paní učitelce a v klidu odejděte. Že zkušenosti víme, že většina dětí se zklidní ve chvíli, kdy se za rodičem zavřou dveře. Učitelka vám vždy sdělí, jak pobyt probíhal a společně zvolíte další postup.

Proměna dítěte 

Může se stát, že předškolák, který nastupuje do mateřské školy, se najednou začne chovat jako mladší dítě. Projevuje se to tím, že na rodičích více lpí, nechce zůstat o samotě, občas se pomočí, cucá si palec nebo se v noci budí. Nemusíte mít obavy. Tohle období je dočasné a důvodem je stres, který dítě prožívá během adaptace na cizí prostředí. Když se pak vrátí domů, na chvíli si chce vydechnout a mít pocit, že je opečovávané jako miminko. Pokud váš potomek potřebuje, klidně na tuto hru chvilku přistupte.

Zdravotní stav

I to , jak se dítě cítí po zdravotní stránce velmi ovlivní jeho pobyt v MŠ. Pokud doma dítě zvrací nebo má průjem, teplotu, rýmu či kašel a vy nám to neřeknete, dítě to stejně řekne, prozradí. Na dítěti se pozná, že není ve své kůži, je nešťastné, uplakané, poléhavá, chybí mu náruč mámy. Takové dítě ráno do MŠ nepatří!!  Pokud objevíte vši v hlavě dítěte, hlaste to učitelce, ale ani takové dítě do MŠ nepatří!!! Dítě ošetřené (odvšivené) ano.

Začlenění dítěte do prostředí mateřské školy

V prvním týdnu se děti především snaží rozuzlit a uspořádat chaos, který je obklopuje, spíše pozorují a s ostatními se ještě nekontaktují. Nechtějme po nich víc! Ve druhém týdnu, kdy již znají prostory školky a ví, jak den ve školce probíhá, začnou napodobovat starší děti, začnou se prosazovat, upoutávat pozornost. Ve třetím týdnu si upevňují svoji pozici ve skupině ostatních, zajímají se o aktivity druhých a začnou se do nich zapojovat. Po čtyřech týdnech si většina dětí na školku zvykne. Už vědí, jak to tam chodí, spřátelily se s učitelkami, poznají ostatní děti. Dokážou odhadnout způsoby a pravidla chování ve školce a částečně je i samy použít.

Významným prvkem ovlivňujícím adaptaci dítěte je stanovení si doby a frekvence pobytu dítěte v mateřské škole vzhledem jeho potřebám a psychickému stavu. Důležitým aspektem vycházejícím z rodinného prostředí je ochota přijmout nabízenou radu a pomoc od pedagogů mateřské školy.

Každé dítě má adaptaci jinou. Někdo si zvykne za den, někdo týden, tři měsíce. Záleží na dítěti. Je vhodné chodit do MŠ do 8,00, aby učitelka mohla v klidu dítě přivítat, prohodit pár vět, nabídnout hru, pokud je dítě nerozhodné. Pokud rodiče chodí později, učitelka již s dětmi kolem 8,30 pracuje, postupně navazuje na připravený program, téma. Dítě vstoupí, je středem pozornosti, což nemusí být každému příjemné. V tuto chvíli chce ještě matka nebo zástupce s učitelkou něco probrat. Není možné i z hlediska bezpečnosti dětí.Krátké informace učitelka od rodičů ráno do 8,00 uvítá – jak se dítě vyspalo, jestli ho něco netrápilo, co hezkého zažilo, může na tom postavit i bližší kontakt s učitelkou při adaptaci.

Povídejte si s dětmi o průběhu v MŠ, o tom, jaké písničky či básničky se naučilo. Pokud máte doma mladší dítě, je důležité, abyste staršímu dítěti po příchodu domů věnovali dostatečnou pozornost.

Osobnost učitelky a její role související s problematikou adaptace dítěte

Úkolem učitelky mateřské školy je především vytvářet prostředí naplněné pohodou a klidnou, vstřícnou atmosférou. Nabízí dítěti dostatek podnětů pro jeho rozvoj, respektuje individuální možnosti a schopnosti dítěte, posiluje jeho sebevědomí a vede jej k navazování vztahů s vrstevníky postavené na vzájemné spolupráci a toleranci. Dítě v mateřské škole očekává partnerské přijetí s respektem ke své osobnosti, očekává otevřenost, autenticitu a empatické cítění dospělého.

Učitelka mateřské školy se snaží naplňovat tato očekávání ve vztahu ke všem dětem. Období adaptace tak klade více nároků na profesní erudici pedagoga, který je nucen ve větší míře diferencovat a upřednostňovat zájmy jednotlivých skupin dětí či věnovat svou pozornost těm, které potřebují jeho osobní pomoc a přítomnost.

Významnou součástí profesní úspěšnosti pedagoga je jeho schopnost navázat partnerské vztahy s rodinami dětí, přesvědčit je o své odbornosti a snaze vytvářet funkční a pozitivně laděné vztahy s ohledem na prospěch dítěte. V období adaptace dítěte spoléhá rodina na pedagoga, přijímá jeho informace o projevech dítěte a je ochotna akceptovat jeho doporučení týkající se řešení adaptačních či jiných problémů.

Je pro nás velmi důležité správné směřování mateřské školy, její hodnocení přicházející z vnějšího prostředí obklopujícího mateřskou školu, které tvoří převážně rodičovská veřejnost, přísně posuzující její nabídky, aktivity a přístupy k řešení konkrétních situací. Tzv. dobré jméno je výsledkem dlouhodobé a usilovné práce postavené na smysluplné koncepci směřování mateřské školy, na pochopení základních principů moderní pedagogiky a psychologie vyzdvihující dítě a jeho potřeby a na jejich začlenění do každodenního života mateřské školy.

Když se start nedaří

I přes veškerá nastíněná nápomocná opatření se může u některých dětí stát, že adaptaci na prostředí mateřské školy nezvládají ke spokojenosti všech zúčastěných. Může přetrvávat pláč, křik, vztek, strach, může se objevit počůrávání, zvracení a další psychosomatické příznaky, poukazující na nepřizpůsobení se nové situaci.

Příčiny tohoto stavu mohou být různorodé. V době zvýšené porodnosti a poměrně brzkého návratu rodičů do zaměstnání se v předškolních zařízeních ocitají i děti velmi malé – a to již před dovršením třetího roku života. V těchto případech lze pomýšlet na příčiny neúspěchu z důvodu celkové nezralosti dítěte, a to zejména po stránce citové. Ze sdílených zkušeností některých dlouholetých učitelek mateřských škol vyplynulo, že shledávají rozdíl v uvyknutí na školku u čtyřletých dětí oproti dětem mladším, a to ve prospěch starších dětí. Starší děti také lépe odolávají nemocem, které se často v dětském kolektivu vyskytují.

Proces adaptace v mateřské škole je proces přizpůsobování se a zvykání na nové prostředí se všemi jeho komponentami. Znamená to, že dítě přichází z rodiny do mateřské školy a ocitá se ve společnosti zcela neznámých lidí, nových autorit, vrstevníků, že se musí přizpůsobit jinému režimu, určitým pravidlům vč. hygienických a stravovacích návyků, a že na něj působí zcela nové a dosud nepoznané podněty (cizí dospěláci, hluk ve třídě, velká budova a zahrada s nepoznanými zákoutími a další). Adaptace je ukončena, jakmile si dítě v mateřské škole úplně zvykne. I když člověk prochází v průběhu života tímto sociálním procesem mnohokrát, považuje se adaptační proces v mateřské škole za jeden z nejsložitějších.

Ačkoliv by si to určitě rodiče i paní učitelky přáli, ne u všech dětí proběhne období adaptace vždy bez problémů. A pokud se dítě necítí dobře, projevuje svou nechuť k mateřské škole různým způsobem. Tím nejčastějším je pláč a vztek, zvláště ráno, při předávání paní učitelce. Jiné děti si mohou stěžovat na bolení bříška a nevolnost a mohou se objevit i lehčí nemoci jako i např. zácpa, bolesti v krku, zánět středního ucha apod. Při pobytu ve školce mohou být děti agresivní, nebo naopak více unavené, lhostejné, apatické. Totéž se ale může přenést i do domácího prostředí.

Příčin zhoršeného zvládání adaptačního procesu pak může být opravdu mnoho. Nadměrná péče rodičů může způsobit, že dítě si není jisté samo sebou a nedokáže bez nich být, jindy je to žárlivost na mladšího sourozence, o kterého maminka doma pečuje, úzkostné dítě může mít pocit, že se ho rodiče zbavují a nemají ho dost rády. Chyba se může objevit i na straně školky, kdy si dítě „nesedne“ s paní učitelkou, má problémy s ostatními dětmi, zažilo nepříjemnou zkušenost apod.

Důležité je navázání dobré spolupráce a důvěry mateřské školy, resp. paní učitelky s rodiči. Je dobré, když učitelka ví o specifických zvláštnostech dítěte: jak ho doma oslovují, jaký je jeho temperament, s čím si nejraději hraje, jaké činnosti vyhledává, co rádo či nerado jí, zda je komunikativní, rychlé, pomalé, …  

Rodiče musí dát dítěti také najevo, že ve školce není za trest, nebo proto, že na něj nemají čas, ale proto, že zažije spoustu zábavy a potěšení. Mohou ho uklidnit jeho oblíbenou hračkou – plyšáka, kterou si smí do školky vzít. Rodiče by zpočátku neměli na dítě naléhat, aby se účastnilo společných her, výtvarných a pracovních činností. Až bude čas, dítě si k nim cestu najde. Pak ale zasluhuje pochvalu a povídání si o všem, co se ve školce děje. Dítě potřebuje cítit sdílení jeho nadšení i starostí. Pokud mají rodiče možnost, dítě s radostí uvítá, když si ho občas vezmou po obědě (nebo i každý den, dokud si samo neřekne, že chce spát), nebo třeba nechají určitý den v týdnu doma. Slzy jsou v prvních dnech běžné a většinou zmizí společně s odchodem rodičů. Proto je zbytečné loučení protahovat. Situaci často komplikují právě rodiče. Pusinkování se, vyznávání lásky, několikeré vracení se, skákání pod oknem a nekonečné mávání zdravě sebevědomé dítě nepotřebuji

Chceme, aby rodiče měli pocit jistoty a klidu, že je o jejich děti dobře postaráno. Mateřská škola je zařízení které doplňuje výchovu v rodině – je tedy závislá na spolupráci s Vámi – rodiči. Proto s námi komunikujte, sdělujte Vaše pochybnosti či nejasnosti a důvěřujte zkušenostem pedagogů.

 

CO MUSÍ RODIČ ZAJISTIT:

DÍTĚ CHODÍ DO MŠ:

– UMYTÉ
– UČESANÉ
– V ČISTÉM OBLEČENÍ
– NASNÍDANÉ (alternativní životní styly neakceptujeme, pro
zdraví dítěte je důležité, aby pravidelně jedlo!!!)

DÁVÁ DÍTĚTI VHODNOU OBUV:

-střevíčky jsou sice krásné, ale nepraktické (pískoviště,
vozítka, výlety do přírody)
-kroksy ( DÍTĚ MUSÍ MÍT OBUV S PEVNOU PATOU!!!)

  • INFORMUJE MŠ O ZDRAVOTNÍM STAVU A ZPŮSOBILOSTI DÍTĚTE
    A ZEJMÉNA O ALERGIÍCH VZNIKLÝCH I V PRŮBĚHU ŠKOLNÍHO ROKU
  • ÚČASTNÍ SE DISKUZÍ O DÍTĚTI S UČITELKAMI A ŘEDITELKOU
  • ZDŮVODŇUJE NEPŘÍTOMNOST DÍTĚTE
  • VYZVEDÁVÁ DÍTĚ VČAS
  • PŘEDÁVÁ DÍTĚ PŘÍMO UČITELCE VE TŘÍDĚ (v případě, že tak neučiní
    a v dobu, než přijde dítě do třídy se stane jakýkoliv úraz, NENÍ ZA NĚJ ZODPOVĚDNÁ ANI UČITELKA, ANI MŠ)
  • NAHLÁSÍ OSOBU MLADŠÍ 18let, KTERÁ BUDE TAKÉ VYZVEDÁVAT DÍTĚ Z MŠ (musí podepsat písemné pověření osoby)
  • NAHLÁSÍ VŠECHNY OSOBY, KTERÉ BUDOU VYZVEDÁVAT DÍTĚ Z MŠ (ostatním osobám nebudou učitelky děti svěřovat)
  • Snažili jsme se Vám dát pár rad, jak přežít první vstup do MŠ. Víme, že se to u někoho neobejde bez slziček, jak dětí, ale i maminek. Věřte, je to přirozené a společně vše dokážeme. A pokud ne, tak si o tom budeme povídat, až najdeme nějaký nový způsob.

_____________________________________________

Desatero vzkazů rodičům od jejich dětí:

· Nerozmazlujte mě.

Vím dobře, že bych neměl(a) dostat všechno, po čem toužím – jen Vás zkouším.

· Nedělejte ze mě menšího,než jsem.

· Nechraňte mě před vším,potřebuji se naučit snášet obtíže i bolest.

· Nedávejte ukvapené sliby.Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

· Nebuďte nedůslední,to mě mate.

· Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

· Neříkejte, že mě nemáte rádi,i když někdy dělám příšerné věci.

· Nenadávajte mi na veřejnosti.Daleko víc na mě působí, když si se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

· Neříkejte, že mé obavy a strachy jsou hlouposti.Hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.

· Nebojte se být přísní a pevní.Mám to raději, cítím se tak bezpečněji.     Vaše dítě

https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/23247/adaptace-deti-v-materske-skole-jako-dulezity-krok-ve-vzdelavacim-procesu.html